středa 24. srpna 2011

Modul rt2870sta v novém jádře

Dopředu se přiznávám, že jsem hodný kluk a nikdy bych nedělal žádne nekalosti.

Už nějakou dobu jsem sháněl usb dongle na wifi, se kterou by se daly dělat nějaké šikovné věci. Jeden známý mi doporučil AirLive WN​-360USB, že prý v BackTracku v pohodě funguje. Podle předběžných informací, by dongle mělo bez problémů chodit i v mém Debianu. Nebudu si přece instalovat další distribuci.

Po prvním zapojení jsem chtěl nohodit modul rt2870sta do jádra, který by měl obsahovat ovladače, ale zjistil jsem, že ten modul nemám. Super. Zase trochu pozdě jsem přečetl celý článek, že od nového jádra není modul dostupný. Nicméně měl být nahrazen modulem rt2800usb. Ten jsem naštěstí už měl, ale dongle bez reakce. Následovalo vzteklé googlování a čtení článků, že někomu jede bez problémů a někomu zase nejede vůbec. Ale proč nebo jak, jsem se nedozvěděl. Samozřejmě jsem zkoušel i zkopilovat nejnovější ovladače, ale bez úspěchu.

Nakonec jsem jsem našel nějakou diskusi o jiném USB dongle, o jinem modulu a i o jiném distru, kde bylo řešeno něco dosti podobněho (modul má mít ovladače, ale zařízení ani tak nejede). Navrhované řešení postiženému nepomohlo, ale ze zoufalosti jsem ho vyzkoušel a začal jsem se usmívat.

Takže postup je asi takový, že nejprve musíte zjistit, co přesně máte za zařízení přes lsusb:
$ lsusb 
Bus 002 Device 012: ID 1b75:3072 Ovislink Corp. AirLive WN-360USB adapter
a úplně nejdůležitější je pro nás ID 1b75:3072. Teď už jen stačí přiřadit ID zařízení k modulu. Tím se zajistí, že o tohle zařízení se stará on. Pozor dvojtečka je nahrazená mezerou a příkaz je třeba spustit jako root.
$ echo "1b75 3072" > /sys/bus/usb/drivers/rt2800usb/new_id
Teď už mi USB dongle v pohodě fičí. Třeba pofičí i vám.

sobota 15. ledna 2011

Jak rozbalit a zabalit tar, tar.gz a tar.bz2

Znáte to. Na rozbalování archivů existuje celá řada klikátek, na které si každý celkem pohodlně zvykne. Problém nastává, když potřebujete něco zabalit/rozbalit na vzdáleném serveru a k dispozici máte pouze terminál. Problém nám navíc způsobí i fakt, že archivů je hned několik typů a s každým je třeba pracovat trošku jinak. Proto jsem si připravil takový malý přehled, jak rozbalit či zabalit ty základní typy archivů.
  1. přípona tar
    • rozbalení archivu "archiv.tar"
      $ tar xf archiv.tar
    • zabalení obsahu adresáře "adresar" do archivu "archiv.tar"
      $ tar cf archiv.tar adresar/
  2. přípona tar.gz nebo také tgz
    • rozbalení archivu "archiv.tar.gz"
      $ tar xzf archiv.tar.gz
    • zabalení obsahu adresáře "adresar" do archivu "archiv.tar.gz"
      $ tar czf archiv.tar.gz adresar/
  3. přípona tar.bz2
    • rozbalení archivu "archiv.tar.bz2"
      $ tar xjf archiv.tar.bz2
    • zabalení obsahu adresáře "adresar" do archivu "archiv.tar.bz2"
      $ tar cjf archiv.tar.bz2 adresar/
U nástroje tar můžeme přidat přepínač v a rázem se nám do terminálu vypíšou zpracovávané soubory (mně osobně se tato možnost moc nezamlouvá, tak ji v příkladech neuvádím). Pokud by bylo třeba rozbalit více archivů najednou, tak můžeme použít jednoduchý příkaz:
$ for i in `ls *.tar`; do tar xf $i; done